Můj bol

17. února 2008 v 10:57 | screamo |  Melancholie hlubokého konce
1. báseň této sbírky
Můj bol
V záplavě myšlenek já bloudím sám,
nenabídnu nic - nic totiž už jen mám.
V záplavě emocí zmírám sebe,
nemohu si pomoci- musíš se mi vrátit z nebe!
Bol srdce mého, ten sepíná mi hruď.
Tak volný bych chtěl být!
Nadechnout se a vstřebat svobodu,
avšak svírá mne ohromný stud.
Jenom to nechci-aby mělo to zbýt:
a přec, dnes žalem zemru tu.
Táhněte, myšlenky zlé,
mám ještě trochu sil, pryč, jděte pryč!
Chci být pánem duše své,
v žalu a zoufalství-toť srdce mého náhlý chtíč!
Přec říkávala si mi, že mne máš ráda,
že beze mne není dalšího rána.
Tak proč tě to, proč jen lásko napadlo,
netuším, co i mne to popadlo,
a hleď, jak to nakonec s námi dopadlo.
Odešla jsi mi do krajů vzdálených,
do krajů, kde čeká jediná života jistota.
Já sám tu v marnotratnostech bloudím,
a svírá mne nenávistná psota.
Lásko…ach prosím tě, má lásko, vrať se mi zpět!
Nenechávej mne samotného, vrať se mi zpět!
Tak jen táhněte, jen jděte prostě pryč!
Jste myšlenky krvavé, nevyjdu vám vstříc!
Chci být pánem svého osudu,
v žalu a zoufalství-v hlubinách jejich tonu!
Ať je slunce krvavé a chladné,
ať měsíc třpytí se střelným prachem.
Nenávidím vše podstatné,
vytrhávám si vlasy ze samoty, strachem.
Slzy, ty stékají mi po tváři,
ach, jak bojím se, že prožiji sám samotný churavé stáří.
Ocitl jsem se ve veletoku temných blud,
a v něm - plno chamtivých myšlenek zrůd.
V této lyrice píši lásko tobě,
Budeme spolu odpočívat-ve smrtelném hrobě!
Půjdeme dál,bez těch myšlenek,
Ach,jak je smrt krásná,smysluplná navenek!
Chci být pánem svého života,
Nečekajíc na léta daleká.
Poslední žalozpěv v uších mi zní,
Smrt mne obchází, už budu pouze s ní!
Krev stéká po mém zápěstí,
a nyní ten chlad - konce mého života znamení.

copyright (c) www.screamo.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama