Dveře a klíč

17. února 2008 v 10:43 | screamo |  Melancholie hlubokého konce
6. báseň v pořadí
Dveře a klíč


"Zavřít a zamknout na věčnost.
Já chtěla bych létat mezi vzduchem.
Zapomenout a nenávidět, žádná milost.
Chci být světa mého paní a ty už nejsi jeho pánem!"
Co ta dívka, co tak do dveří pěstmi tragicky buší?
Proč ta dívka, proč jí jen slzy na tvářích neprávem sluší?
"Nevstoupíš a nepoznáš.
Nikomu neukáži, jaký svět můj doopravdy je.
Šero a zoufalství, jsem těchto věcí mesiáš.
Nevíš, jaký křik kolem tu je.
Schovám a zapečetím,
tady jsem svá královna.
Lásko, promiň mi, já neodpustím,
že jsi chtěl abych ti toho více ukázala"
Ležela u dveří,
nenacházela od nich klíč.
Ležela u dveří,
dusila v sobě po svobodě chtíč
"Tiše u dveří stojím,
hraji si s tichem.
Pláči a přeji si, o tom sním,
abych navždy zůstala se svým strachem"
Plakala nad sebou,
plakala nad životem opuštěným.
Plakala nad zlobou,
nad životem smutkem ztrýzněným
copyright (c) www.screamo.blog.cz

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama