Eileen...

13. září 2007 v 13:55 | screamo |  Poema
" Vidím je…kdykoliv zavřu oči. Každičké zamrknutí pro mne znamená záblesk děsivých hrůz, těch nejstrašlivějších vzpomínek na věci, které jsem však neprožil, ale jsou tak reálné, že se mi až nechce věřit, že to není pravda" řekl se strachem v hlase Victor Eiman, sedmnáctiletý teenager.Seděl spoutaný na židli u stolu uprostřed jakési vyšetřovací místnosti,naproti doktorovi ,s brýlemi ,od pohledu s dlouholetou zkušeností.
"Co vidíš, Victore?" zeptal se ho klidně a neustále si psal poznámky do bloku.
"Matné lidské postavy,jak se ke mne blíží.Vidím tváře cizích lidí,vidím zoufalství,hrůzu,slyším dětský pláč a umírání batolat!"řekl hrůzně.Muž naproti němu na něj hleděl s prázdným výrazem.Opět zapisoval do bloku.
"Co dělají ti lidé?"
"Nevidím jim do obličejů,stojí v dáli,mají ke mne natažené ruce a přibližují se.Slyším,jak vzdychají,jako když stařec umírá na své smrtelné posteli.Tolik zoufalství a beznaděje,že se vždy rozpláči.Večer se bojím spát,protože bych musel zavřít oči a neustále dokola je poslouchat."
"Mluví s tebou?"
"Občas ano."
"A co ti říkají ti lidé?"
Victor začal plakat."Ošklivé věci!Říkají,že mne potřebují,že jsou mrtví a že nikdy nedojdou svého pokoje.Svěřují se mi a říkají mi například,že nechtěli zabít své děti!Že za to nemůžou,že je posedla ona!"
"Ona?Kdo je ta ona?!"
"Jmenuje se Eileen! Je to malá holčička! Říkají mi, že brzy ji uvidím i já a že poté prožiji hrůzy jako oni! Říkají mi, že za života mnoho vytrpěla a že se ve své smrti mstí!Bojím se toho,až přijde,moc se toho bojím!Občas slýchávám na svém pokoji,jak ke mne mluví,hrozným hlasem,hlasem mrtvé holčičky!Klepu se hrůzou,zacpávám si uši,ale je i v mé hlavě!"řekl a celý se strachy rozklepal.
"Victore,žádná holčička ani jiní lidé v tvé hlavě nejsou!"
"JSOU!"rozčílil se. "Jak vy to můžete vědět!Vy je nevidíte,neslyšíte co říkají!Myslíte si,že jsem blázen,ALE JÁ NEJSEM BLÁZEN!Jsou skuteční!Přísahám!"
"Kdy jsi je začal vídat a slyšet?!"
"Když jsem se pokusil o sebevraždu,"odpověděl již klidně.
"Pamatuješ si ještě,proč jsi to chtěl udělat?"
"Ano,pamatuji.Moji rodiče zemřeli,dodnes se neví proč a na co.Vzal jsem dvě plata prášků,rozmíchal je v tátově whisky a poté vypil.Nemůžu pochopit,proč jsem neumřel!"
"To nevíme ani my,Victore.Měl jsi být dávno mrtvý!Předtím jsi tedy hlasy neslyšel a ani nikoho neviděl?"
"Ne,žil jsem normálním životem,měl jsem už třetím rokem holku,miloval jsem jí,pane Gerlisone!"oslovil jej v zoufalství.
"Victore,řekni mi,pamatuješ si něco poté,co jsi spolykal ty prášky?!"
Jakmile Victor uslyšel otázku,pomalu zvednul k muži obličej a podíval se na něj temným pohledem.
"Ano,pane doktore,pamatuji si úplně vše!Bylo to tak hrůzné,že na to v životě nezapomenu!Cítil jsem,jak na mne prášky už působí a zmocňovala se mne příjemná únava.Najednou sem se probudil,vše bylo kolem mne tak chladné a prázdné,bez sebemenší kapky života,ale poznal jsem svůj domov.Bylo to však jiné,mnohem jiné!A poté přišli oni,ti,které vídám dodnes.Natahovali ke mne ruce,jakoby se mne chtěli chopit!Křičel jsem o pomoc,nikdo mi ale pomoc nemohl,byl jsem úplně sám.Vyběhl jsem z domu,ale bylo to tisíckrát horší!Byli všude,obklopovali mě!Město bylo také jiné,stejné jako doma.Zavřel jsem oči,ale když jsem oči zavřel,tak jsem viděl výrazy všech těch lidí…oni…oni,"začal se zadrhávat v přívalu emocí, "všichni byli mrtví!Viděl jsem prostřelené hlavy,obličeje sužované nemocemi,odtrhnuté končetiny!Začal jsem na ně křičet,neposlouchali mne však!A náhle to skončilo a já ležel uprostřed silnice před naším domem!Pár lidí na mě vyjeveně zíralo,ale já stále křičel a křičel.Od té doby,když zavřu oči,vidím je a slýchávám!"
Doktor na něj hleděl stále tím stejným výrazem,avšak něco ho znepokojovalo.Je psychiatrem již více jak 35 let,ale nikdy se ještě nesetkal s člověkem,který by takto velice realisticky popsal své bludy.
"Victore,nechci se tě nějak dotknout,ale byl jsi pod silným vlivem léků.Nemohlo se ti to pouze zdát nebo neměl jsi halucinace?!"
Victorův obličej náhle zkoprněl a hleděl kamsi za doktora.
"Pane doktore,řekněte mi,jako odborník,jak jsem mohl mít halucinace,když je teď vidím,aniž bych měl zavřené oči!Jsou tu!Eileen jde!"řekl
Doktor se polekal a podíval se za sebe,nikdo tam nebyl,pouze holé chladné neprůhledné sklo.Otočil se zpět k Victorovi.
"Victore,nikdo tam není!Já nikoho nevidím!Je to výplod tvé mysli!"
Victor se nepřestával dívat za doktora,jeho výraz byl náhle ještě děsivější.
Doktor mlčel a pozoroval ho.Náhle začalo poblikávat osvícení a zářivka nad stolem se rozechvěla.Doktor ztuhnul a díval se všude kolem sebe,nikdo s nimi nebyl.
"Victore,todle není zábavný,přestaň s tím!"naléhal.V tom se ozval hrobový smích holčičky.Doktor zpanikařil a začal bouchat na sklo: "Pusťte mě ven!!!Já chci ven!!!Nebudu tady s tim bláznem!"křičel zoufale.Žádná odezva.Místo toho se ve zrcadle objevily siluety mnoha lidí,stojících v místnosti!Bleskurychle se otočil,nikde nikdo.Podíval se opět a s křikem z plných plic od něj uskočil,zakopl o židli a svalil se na zem.V zrcadle na něj hleděla zhruba sedmiletá holčička,obličejem zahaleným do hustých dlouhých černých vlasů.Ale i ony nemohly skrýt její mrtvolný výraz,když se dívala na Victora.
"Victore!Victore!"křičel doktor v panice.
Victor jej neposlouchal.Hleděl na holčičku a křečovitě svíral své tělo.Z očí mu stékala krev a musel prožívat příšerné věci,podle toho,jak na siluetu v zrcadle hleděl.Náhle padl na zem mrtvý,nechajíc si svůj vyděšený výraz…Eileen si pro něj přišla…
"Řekněte mi,doktore Gerlisone,co vídáte za lidi a slyšíte?"zeptal se psychiatr doktora,spoutaného na židli ve vyšetřovací místnosti s velkým zrcadlem naproti němu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jim Jim | 6. října 2007 v 12:47 | Reagovat

takowe deprimujici a strasidelne....jen tak dal zacinam mit strach

2 žužínek žužínek | E-mail | 13. října 2007 v 11:40 | Reagovat

No Ty krááááso Pájenci,Ty se nezdáš .. i když toe je j¨klasický americký scénář .. tak i přesto mě to dostalo... je to fagt sjůper .. zkus sepisovat víc takových věcí .. to budeš druhý E.A. Poe .. fagt bomba . .. je fagt,že se do toho, zažereš .. no držím palce pro další tvorby ..Váš  Milovaný žužínek

3 Masio_Q(Maša_Q) Masio_Q(Maša_Q) | E-mail | 26. března 2008 v 22:48 | Reagovat

Ooouwiiinka.....Ted to čtu a je 23:46.....A za mmoment du spáát....Taak to budou pěkný sny mNo....:)....NNe je to neuvěřitelně kráásně popsaný dost detailů na dostatečnou představu ..S Tebou Bych někdy pokecala....Newiim Proč AlE něCo mi napovíídá...že ty musííš beejt naprosto úžasnej....:)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama